O včelařském provozu

Naše včelařství vzniklo vlastně omylem.

Téměř před dvěma desítkami let, mne včely samy, svým mile agresivním způsobem, upozornily na to, že jsem si jich měl všimnout již dávno…
No prostě. Byl jsem na návštěvě u mé pratchyně a osm včel vyprázdnilo jedové váčky do mé hlavy. Jiných návštěvníků si nevšimly…

Uteklo pár let a já dozrál k tomu, že si pořídím vlastní včely. Nikoliv kvůli medu! Nýbrž proto, že jsem chtěl chovat něco fascinujícího, prospěšného, lehce nebezpečného.

Začal jsem nasávat informace z veškerých zdrojů. Odborných časopisů, knih a později internetu. Včelaření mne doslova pohltilo. Zaznamenalo to i mé nejbližší okolí a trochu se obávalo, jak to nakonec skončí. A to jsem ještě neměl včely…

Na podzim jsem nakoupil první čtyři kompletní úly 2/3 Langstroth s výškou rámku 159 mm.

Trvalo téměř celý rok, než jsem si pořídil první včely.
Ona to není sranda. Včelaři, kteří se prodejem včelstev živí, mají pořadníky plné a ti, kteří mají včely jako koníček, se jich neradi zbavují hlavně před koncem sezóny.
Naštěstí mi jednou odpoledne zavolal dlouholetý včelař,  pan Suchan z Čenkova  se slovy: „Pane Sviták, už máte ty včely? Vyrojily se mi. Večer si pro ten roj přijeďte“.  Nadšeně jsem poděkoval a položil telefon. Pak mne zamrazilo! Teorie bude muset přejít do praxe!
Začal jsem si pokládat otázky: Jak přijeďte? Autem? To pojedu se včelami autem? Jak dostanu včely do připraveného úlu?

Zavolal jsem svému tátovi o pomoc zvláštního druhu. Když jsem se pro něj zastavoval skoro jsem ho nepoznal. Přestože byl teplý večer, přicházel ke mněcelý oblečený, v čepici a lyžařských brýlích :-) Nakonec usazení roje dopadlo výborně. Nikdo jsme nedostal žihadlo a včeličky si samy naťapaly do úlu :-)

Mé nadšení nepolevovalo, žil jsem rozhovory o včelách, získáváním teoretických i praktických zkušeností. Nadšeně jsem šířil slávu včelařství, které, nevím proč ostatní nesdíleli :-)

Jak čas běžel postavil jsem si vykachličkovanou medárnu, rozšířil včelařství na maximálních 55 včelstev a včelařil na 4 stanovištích.

Musím poděkovat tátovi, který mi pomáhal při vytáčení medu, mým kamarádům za trpělivost a hlavně mé manželce. Hlavně ona v posledních letech, zavřená v medárně vytáčí většinu medu. Často vzpomínám na citát jednoho z mých učitelů: "Včelař může mít jen tolik včelstev, kolik zvládne jeho manželka vytočit".

Nyní chovám několik desítek včelstev....